Mikroregion jihovýchodního Dolňácka se rozkládá na levém břehu řeky Moravy a na východní straně je oddělen od Slovenska pohořím Bílé Karpaty. Typickým reliéfem jsou táhlé hřebeny s krásnými loukami a poměrně málo obydlenými horami.
Výběžky Bílých Karpat se vytrácejí do Hlucké pahorkatiny s nejvyšším vrcholem Jasenová (410 m n.m.). Na východě je reliéf krajiny lemovaný Javořinou a Lopeníkem, na západní straně svatý Antonínek, na severu zdobí obzor silueta Buchlova.
Jedním z důležitých faktorů vývoje dolňácké krajiny je příznivé podnebí a poloha : teplomilné rostliny, které se prolínají s lesními druhy karpatského horského systému, mají původ v Panonské nížině. Květena je zastoupena druhovou bohatostí orchidejí : napočítáme jich na dvacet, tvořících mnohdy až koberce rostlin. Mezi nejvzácnější patří vstavač, pětiprstek, tořič a střevličník pantoflíček.
Lesy navazují na louky, pastviny a luční mokřady. Hnízdí v nich čáp černý, káně i orel, vzácněji se objevuje včelojed, ledňáček či skorec vodní. Zvěř je zastoupena hojným výskytem srnců a divokých prasat, ve vyšších polohách můžeme narazit na muflona, daňka či jelena evropského.
Z hlediska ochrany přírody jde o území natolik pozoruhodná, že jsou přičleněna ke Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Nejpřísněji chráněnou maloplošnou oblastí je území Javořiny, Porážky a k nim lze přiřadit i část Kobylí Hlava. Významné jsou naučné stezky, zejména Bojkovická a Javořinská.
Malebná a harmonická krajina, charakteristická světlými háji s mozaikou polí a luk, rozmanitost a druhová bohatost pastvin se skupinami osamělých stromů poskytují nepřeberné množství krásných vyhlídek.