Pro získání více informací můžete přeskočitna navigaci
Naši dědáček bývali v Hubočku hajným. V téj době velice řádili pytláci. Dědáček vyrazili do hája. No a jak tak idú, učuli jakýsi brblot. V dochu si poviadú : počkat, to sú istě oni ! Stúpli si na kraj do křa a pozorovali, co bude...
Jaké asi musely být pocity cestujících na zaoceánském parníku, když opuštěli Evropu a vyplouvali na oceán? Jaká byla jejich očekávání? Odcestovat do Ameriky byl tehdy mnohem zásadnější krok než dnes. Rychlejší dopravní prostředky nám svět zmenšily. Cestu do Ameriky, která dříve trvala týdny, lze dnes urazit za pár hodin. Časové vzdálenosti jsou sice kratší, ale vzdálenosti mezi lidmi se zvětšují. Jakoby rychlost odcizovala...
Antonín Ličman byl můj děda. Narodil se v roce 1898 a zemřel, když mi byly dva roky - v roce 1981. Bohužel na něj nemám žádnou vzpomínku, ale mám jeho sešit, který je plný zápisků z jeho života a občas připomíná dobrodružný román. Myslím, že by bylo škoda ho nechat ležet jen tak v šuplíku. Proto jsem se rozhodl, že dědovy vzpomínky přepíšu, trochu doplním a prostřednictvím tohoto seriálu se s vámi o ně podělím.
Starosta Silnica, to byli čuověk, kerý nedali nikom pokoj. A měli spadené na muzikantů… Aj naši taťka byli muzikant a vykuádali, že dyž byua negde svaďba, muzikanté byli ve střehu, co jím zas pán starosta vyvedú.
Strýc Bršlica s něma zažili nejednu horkú chvílu. Nosívali počtu z Ostrohu do Huku. Barco sa jím přitrefiuo a tak vykuádali : "Než sem si napakováu počtu v Ostrohu, už sa stmívauo. Ale moséu sem jít! ...